Sníženou hladinu využije Povodí Moravy k úpravám mokřadu a těžbě sedimentů
Sníženou hladinu ve VD Plumlov kvůli probíhající práci na bezpečnostním přelivu využije Povodí Moravy, s. p. k odtěžení sedimentů a úpravám mokřadu na konci vzdutí vodní nádrže. Sedimenty pak využije k obnově vegetace. Jedná se o první těžbu sedimentů ze sedimentační zdrže, která je v provozu od roku 2014.
Před sedmi lety Povodí Moravy, s. p. dokončil revitalizaci plumlovské přehrady, jejíž součástí byla i rozsáhlá těžba sedimentů. Během těchto prací vytvořili vodohospodáři na konci vzdutí vodní nádrže sedimentační zdrž s mokřadem, který představuje velmi unikátní kombinaci vodního a mokřadního biotopu. Filtrací se navíc podílí na čištění vody přitékající do nádrže. Po sedmi letech od kolaudace teď Povodí Moravy, s. p. ze sedimentační zdrže odtěží sedimenty a obnoví rostliny v litorálním pásmu. „Využijeme sníženou hladinu v nádrži, abychom odtěžili sedimenty z prostoru před kamenným valem, kde dochází k jejich ukládání. Potřeba odtěžení sedimentů dokládá, že naše opatření fungují, omezují zanášení samotné nádrže a prodlužují její životnost,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.
Jedná se o první těžbu sedimentů od dokončení sedimentačních opatření v roce 2014. Odtěžený sediment vodohospodáři využijí v litorálním pásmu na navýšení výsadbových center. Následovat bude obnova rostlin se zastoupením druhů, jako je orobinec, rákos či žabník. Na správnost provedení bude dohlížet odborný biologický dozor. „Vysazovány budou běžné druhy, které se ve VD Plumlov vyskytovaly ještě v osmdesátých letech minulého století. Výsadby budou provedeny tak, aby se na vybrané ploše vytvořila centra, ze kterých se rostliny mohou následně šířit dál. Takovýchto center bude šest. Rákos i orobinec je nyní ojediněle zastoupen i mimo prostor mokřadu, kdy místa výskytu odpovídají stavu z první poloviny osmdesátých let minulého století,“ vysvětluje Petr Loyka, který bude na realizaci dohlížet jako biologický dozor. Důvodem, proč se původní výsadba v některých místech neuchytila, bylo pět let trvající sucho i vandalství.
Tento mokřad funguje jako vstupní filtr pro vodu přitékající do přehrady a je také vhodným prostředím pro výskyt i přirozenou reprodukci živočichů. „Mokřad samotný se i nadále bude do jisté míry podílet na filtraci přitékající vody do nádrže a společně se srážením fosforu má své opodstatnění v naší snaze o dosažení rovnovážného stavu v nádrži tak, aby nepřevládly podmínky pro masivní rozvoj sinic. Vodní nádrže jsou však živý organismus a kvalitu vody ovlivní zejména znečištění, které se do nádrže dostává z povodí nad vodní nádrží, zejména z nedostatečně čištěných odpadních vod vypouštěných do vodních toků,“ doplňuje Gargulák.
Povodí Moravy, s. p. odtěží sedimenty a provede úpravy v litorálním pásmu na konci vzdutí VD Plumlov na přelomu dubna a května. Využije k tomu snížené hladiny kvůli pracím na bezpečnostním přelivu a stavbě cyklostezky.
Mokřad a sedimentační opatření vzniklo na VD Plumlov v roce 2014 a bylo součástí revitalizace vodní nádrže, během které proběhly opravy hráze a těžba sedimentů. V roce 2014 bylo zkolaudováno podobné opatření (sedimentační zdrž a litorální pásmo) i na Podhradském rybníce. Sedimentační zdrž na Podhradském rybníce byla těžena již v roce 2016, pak v roce 2019 a opětovně po loňské říjnové povodni. Opatření jako srážení fosforu, zachytávání sedimentů a spláví nornou stěnou mají pozitivní vliv na kvalitu vody v obou nádržích. Před jejich realizací byl zákaz koupání na VD Plumlov vyhlašován často již v průběhu července. Rozhodující vliv na kvalitu vody v nádržích však bude mít vždy její množství, teplota a především míra znečištění.
Další informace:
Bc. Petr Chmelař
útvar vnějších vztahů a marketingu