Vodohospodáři z ČR a Rakouska jednali o bobru evropském

<>

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Bobr evropský, rozšiřování jeho populace a působení ve vodním hospodářství bylo hlavním tématem konference v rakouském Deutsch-Wagram. Rakouští a čeští odborníci si zde vyměnili své praktické zkušenosti, jak nejlépe sladit zájmy vodohospodářů se zájmy ochrany přírody.

BRNO – Problematika působení bobra evropského ve vodním hospodářství a nárůst populace tohoto chráněného živočicha se dostává do popředí zájmu nejen v tuzemsku, ale i v sousedním Rakousku. Vodohospodáři z Úřadu dolnorakouské vlády se proto rozhodli uspořádat spolu s Povodím Moravy, s.p. bilaterální konferenci Bibermanagement und Wasserbau (Bobr ve vodním hospodářství). Akce se uskutečnila ve středu 22.května 2013 v provozní budově Betriebsgesellschaft Marchfeldkanal v Deutsch-Wagram v blízkosti Vídně.

„Stálý nárůst výskytu bobra evropského je pro nás problémem na obou stranách hranice,“ připomněl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík. Na setkání s rakouskými kolegy získali správci toku mimo jiné informace, jak co nejlépe sladit zájmy ochrany přírody se zájmy vodního hospodářství a jak se s touto situací vyrovnávají partnerské instituce v Rakousku. „Vše doprovodila praktická výměna zkušeností,“ dodal Radim Světlík.

Na konferenci vystoupili zástupci z Dolního Rakouska s příspěvky na téma bobr v regionu Traisental, Marchland a na Kanálu Moravského pole. Zástupci Povodí Moravy, s.p. pak seznámili účastníky setkání se škodami, které působí bobří populace na ochranných hrázích vodních toků na Moravě. O škodách v lesích budou zase hovořit zástupci Lesů ČR, s.p. V odpolední části byla pro asi tři desítky zájemců připravena exkurze po Marchfeldkanálu, zaměřená k projednávané problematice. Oba partneři počítají i s vydáním dvojjazyčného sborníku z této bilaterální akce.

Ředitel závodu Střední Morava (Povodí Moravy, s.p.) Pavel Cenek připomněl, že nyní odstraňují vodohospodáři bobří hráze v lokalitách vodního díla Nové Mlýny na základě dvou povolení Jihomoravského kraje. Jde o pravobřežní odvodňovací příkop dolní nádrže v katastru Milovic a Pavlova a o začátek levobřežního odvodňovacího příkopu u obce Strachotín. Povolení se dále vztahuje na začátek levobřežního odvodňovacího příkopu na střední nádrži, od silnice Brno-Mikulov v katastru Mušova. „Zde nemusíme zásahy oznamovat, pouze vedeme záznamy a fotodokumentaci, které na vyžádání předkládáme,“ vysvětlil ředitel s tím, že v tomto případě dosud dělníci odstranili pět hrází.

Podle druhého povolení, které se vztahuje na další odvodňovací příkopy, se musí každý zásah předem oznámit na Krajský úřad Jihomoravského kraje. Letos se zatím jednalo o dvě bobří hráze, první na příkopu pod Brodem nad Dyjí a druhou na odvodňovacím příkopu u silnice Pasohlávky – Brod n.D., poblíž levobřežní hráze horní novomlýnské nádrže. Důvodem byly stavba čistírny odpadních vod a možné ohrožení ochranné hráze horní nádrže vodního díla Nové Mlýny.

„Do loňského roku jsme ještě odstraňovali zátarasy na Mlýnském potoce v rezervaci Křivé jezero u Nových Mlýnů, ale povolení na tuto oblast vypršelo na konci loňského roku a současně jsme tento tok předali Lesům ČR,“ uzavřel Pavel Cenek.

Populace bobra evropského se nachází prakticky na všech vodních tocích a slepých ramenech řeky Moravy. Největší škody způsobují na břehových porostech a hloubením nor v ochranných protipovodňových hrázích, což ohrožuje okolní sídelní celky. Bobří hráze také tvoří v korytech vodních toků překážky, které omezují plynulý odtok vody. Při zvýšených průtocích pak toky vybřežují do okolí, většinou na zemědělsky obhospodařované pozemky. Nejvíce škod způsobuje bobr na řece Moravě a okolních slepých ramenech.

Škody po působení bobřích rodin se ale vyčíslit nedají, případně jen obtížně. Například na levobřežní hrázi Spytihněv-Napajedla bylo celkově zaměřeno 28 nor, zasahujících do tělesa hráze z návodní strany. Kvůli zajištění bezpečnosti je proto nutné hráz sanovat, což přijde na několik miliónů korun.