VD Jevišovice

Vodní dílo Jevišovice na toku Jevišovka je nejstarší moravskou přehradou a zároveň jedna z nejstarších přehrad ve střední Evropě. Snahy zajistit ochranu dolního toku Jevišovky a snížení kulminace povodní, které sužovaly zdejší obyvatele, se objevily již v 80. letech 19. století. V březnu roku 1888 postihla obyvatele velká povodeň, která byla považována za největší v 19. století.

Z historie

Přehrada byla vybudována na základě zemského zákona č. 68 z 13. 8. 1892, týkajícího se vodních nádrží v povodí Jevišovky. Vodoprávně byl projekt projednán okresním hejtmanstvím ve Znojmě v červnu 1893, vodoprávní výměr byl vydán místodržitelstvím pro Moravu a sice výnosem ze srpna roku 1893. Samotná výstavba byla zahájena v roce 1894.

Pro odtok vody z nádrže slouží 3 štoly o profilu 1 x 1,9 m vyzděné z rulových kvádrů. Štoly mají uzávěr pouze na návodní straně z plochých žebrových stavidel ovládaných elektricky a ručně z budky na koruně hráze. Kromě hlavního účelu, jímž je ochrana před povodněmi, zajišťuje vodní dílo zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství.

Hned na počátku výstavby se ukázalo, že zvolený profil nemá zcela vhodné základové podmínky a proto byl posunut asi o 130 m proti toku, kde byla v hloubce asi 7 metrů pevná skála. Aby se zachoval plánovaný objem nádrže, bylo rozhodnuto o zvýšení hráze o jeden metr. Během výstavby se používaly pouze kladkostroje a veškerý materiál se dopravoval pomocí koňských potahů. Lomový kámen pro zdění se čistil proudem vody a drátěnými kartáči. Při stavbě se pečlivě dbalo na to, aby spáry zdiva nebyly průběžné. Výstavby se dokonce účastnili i dělníci z Itálie, kteří kompenzovali nedostatek místních zkušených dělníků.

Charakteristika vodního díla

Hráz je gravitační zděná z rulových a ruložulových balvanů. V půdoryse je hráz zakřivená s poloměrem křivosti 240 m. Lomový kámen použitý při stavbě od dolní třetiny směrem ke koruně velikostně klesá. Mezery jsou vyplněny drobnějšími kameny. Pro větší vodotěsnost bylo spárování návodního líce provedeno tak, že po zatvrdnutí ložné malty se malta mezi kameny vyškrabala, mezera se očistila tlakovou vodou a vyplnila ve dvou vrstvách vtlačovanou pálenou cementovou maltou.

K převádění povodňových průtoků slouží boční bezpečnostní přeliv umístěný na levém břehu nádrže. Délka přelivné hrany je 24,4 m. Voda přepadá do spadiště a dále odtéká 8 m širokým skluzem. Zaústění skluzu je provedeno přímo, bez vývaru, do Jevišovky. Spadiště i skluz jsou vedeny v rostlé skále. Bezpečnostní přeliv může při maximální hladině převést celkový průtok cca 80 m³/s.

Praktické informace

Na hladině v okruhu 50m od vtokového zařízení je ochranné pásmo, v němž je zakázáno koupání, loďkování a lov ryb. Pásmo je viditelně označeno plovoucími bójemi.

Opravy a rekonstrukce

V roce 1951 byla zvýšena koruna přelivu a rozšířena přepadová hrana na 27,5 m.

V roce 1961 byly zřízeny kontrolní výškové body pro velmi přesnou nivelaci – 6 bodů na koruně hráze, 3 body na vzdušné patě.

V roce 1967 bylo provedeno zastřešení ovládacích mechanismů spodních výpustí na koruně hráze.

V roce 1987 byly vystrojeny 3 měrné vrty v tělese hráze pro měření tlaku vody.

V roce 1993 byla při vypuštěné nádrži provedena oprava uzávěrů spodních výpustí.

V roce 1998 byla snížena koruna bezpečnostního přelivu. V roce 1998 byly vybudovány 2 monitorovací vrty hloubky 15 m a 25 m pro sledování pohybu podzemní vody v pravobřežním zavázání.

Základní údaje:

Podrobné technické údaje ▾