VD Nové Mlýny – horní

Vodní dílo Nové Mlýny – horní nádrž je rozlohou nejmenší ze tří novomlýnských nádrží. Leží na řece Dyji a na jeho březích se nachází známá obec Pasohlávky či Brod nad Dyjí. Právě u obce Pasohlávky se nachází oblíbený uzavřený areál autokempu, který tvoří dvě oddělené laguny. Obě mají travnato-písčité pláže s pozvolným vstupem do vody a okolí kempu je protkáno cyklistickými stezkami. V přípravě je také výstavba termálních lázní a to ve vazbě na dva termální prameny se sedmačtyřicetistupňovou vodou, z nichž jeden už odborníci označili za léčivý.

Z historie  

Snahy obyvatel žijících na dolním toku Dyje o zlepšení vodních poměrů a zabránění nežádoucím účinkům velkých vod sahají až do 18. století. Významným podkladem pro řešení vodohospodářských poměrů byl však až Státní vodohospodářský plán z roku 1954. V roce 1959 bylo rozhodnuto o vypracování přípravných projektových studií a roku 1968 se započalo s postupnou výstavbou vodohospodářských úprav. Ta zahrnovala úpravy řek Dyje a Moravy a především stavbu nádrže pro ovlivnění průtoků na Dyji – vodní dílo Nové Mlýny. S ohledem na nutnost zajistit silniční spojení Brno-Mikulov a Strachotín-Dolní Věstonice bylo navrženo rozdělit nádrž dvěma hrázemi na celkem tři oddělené nádrže. Nádrže se stavěly ve dvou etapách. V rámci I. etapy byla vystavěna horní a střední nádrž a v rámci II. etapy dolní nádrž.

Souhrnné projektové řešení bylo schváleno během roku 1972 a I. etapa výstavby byla zahájena v roce 1974. Horní nádrž byla dokončena v roce 1978. 

Technické zajímavosti

Hráz je zemní sypaná se středním těsnícím jádrem. Je dlouhá téměř 2,5 km a vysoká 6,1 m. Svahy jsou opevněny kamenným pohozem. Po koruně hráze šířky 12,5 m vede silnice I. třídy spojující Brno s Mikulovem. Průtok vody do střední nádrže zajišťuje přelivný objekt se čtyřmi poli šířky 23,5 m. Tři pole jsou hrazena segmenty, jedno je hrazeno klapkou. Celková kapacita je 350 m³/s. Hlavním účelem vodního díla je zajištění závlahových odběrů a snížení povodňových průtoků. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování vodních sportů a rybářství. Vodní dílo svým zatopením bahnitých ploch také odstranilo komáří kalamity.

Extrémní povodně

Povodeň v roce 1965 začala v dubnu a trvala 6 měsíců. Nejvyšší zaznamenané vodní stavy na Dyji v Dolních Věstonicích byly 310 m³/s, což se z dnešního pohledu může zdát bezvýznamné. Roku 1965, tj. před provedením komplexních úprav na jižní Moravě a před vybudováním vodního díla Nové Mlýny, však vybřežovaly na dolní Dyji průtoky již od 100 m³/s. Měly za následek erozi, podmočení a zabahnění zemědělských pozemků, způsobily zánik mladších lesních porostů, staré selské hráze u Dyje se pomístně zcela rozplavily. Za připomenutí stojí také mračna komárů, jejichž enormní výskyt vážně ztížil, až ochromil život v oblasti.

Římané na Mušově

Hlavní stanoviště X. římské legie na Hradisku u bývalého Mušova je jednou z nejpozoruhodnějších lokalit na našem území. Je to jediné místo, kde byly doposud zjištěny stavební památky antické architektury u nás. V době pohnutých válečných událostí v letech 172 – 180 se zde nacházelo velitelské centrum římských legií, které řídilo akce proti místnímu germánskému obyvatelstvu. Římané začali mušovskou pevnost budovat po svém vpádu roku 172. O pouhých osm let později ale náhle umírá císař Marcus Aurelius. Jeho nástupce Commodus byl špatný vojevůdce a v bojích s Germány proto dál nepokračoval. Raději s nimi uzavřel mírovou smlouvu a římská vojska se z Moravy stáhla.

Základní údaje:

Podrobné technické údaje ▾